Pozorujte s námi
Mezinárodní astronomická unie v roce 1930 rozdělila oblohu na 88 souhvězdí a určila jejich přesné „hranice“. Z našich zeměpisných souřadnic je možno v průběhu roku pozorovat 54 souhvězdí. Z tohoto počtu můžeme vidět 9 souhvězdí celoročně, jsou tzv. „cirkumpolární“. Ostatní souhvězdí jsou „obtočná“ tzn., že na noční obloze vycházejí a zapadají. Některá obtočná souhvězdí můžeme sledovat jen částečně, protože nevychází dostatečně vysoko nad náš obzor. Pokud chceme hvězdy pozorovat je nezbytné znát jejich „uspořádání“ do jednotlivých souhvězdí. K tomuto účelu astronomové vypracovávají mapy a atlasy hvězdné oblohy. Pokud chceme pozorovat hvězdy jen očima, nejlépe nám poslouží „otočná mapka hvězdné oblohy“, která nám zobrazí, viditelná souhvězdí v určitý kalendářní den a hodinu. Pokud však chceme pozorovat oblohu třeba i menším dalekohledem a vyhledávat „slabší“ hvězdy či objekty bude nutné použít hvězdnou mapu nebo atlas. Pro ty, kteří si chtějí pořídit hvězdnou mapu do svého PC doporučuji „nainstalovat“ třeba program
Albiero 2.1.
Pozorujeme Měsíc
Na Měsíci snadno rozlišíme i bez dalekohledu dva základní typy povrchu: světlé „pevniny“ a tmavá „moře“. Pokud na Měsíc zamíříte třeba jen malý dalekohled (stačí jen divadelní kukátko), budete překvapeni jeho krásou. Bližší pohled ukazuje že „pevniny“ mají hornatý charakter a jsou pokryty nesmírným množstvím kráterů, od malých jamek po mohutná kruhová pohoří a valové roviny o průměru 100 až 300 km. Naproti tomu „moře“ mají charakter rovin, jen místně zvlněných nízkými hřebeny a utuhlými lávovými proudy. Pokud se chcete o Měsíci dozvědět více, doporučuji navštívit www stránky
Prohlídka Měsíce a pokud si chcete stáhnout pěkný a jednoduchý prográmek zobrazující fáze Měsíce, či znát pojmenování měsíčních kráterů tak zkuste
Selene. Ty náročnější jistě uspokojí odkaz na mapy Google Mon
http://www.google.com/moon/.
Pozorujeme umělé družice Země
Pokud by se na současnou oblohu mohl podívat některý astronom z počátku minulého století, byl by jistě ohromen množstvím světel, která se pohybují po obloze. Jsou to umělé družice, obíhající kolem naší planety. Nejlépe se tyto satelity pozorují zhruba hodinu po západu či před východem Slunce, kdy je obloha dostatečně temná, ale Slunce zároveň družice dobře osvětluje. Pouhýma očima můžeme dobře pozorovat "letící bod" mezi hvězdami. Chcete-li získat přesný čas přeletu a více informací o družicích přelétávajících dnešní noci nad našim územím tak
přelety družic a pokud budete pozorovat družice, tak si určitě nenechte "uletět" tu nejjasnější a největší
ISS. Mezi velmi poutavé patří pozorování záblesků satelitů IRIDIUM. Iridium je soustava relativně malých satelitů, které vytvářejí na svých lesklých plochách sluneční odrazy (světelná prasátka) směrem k pozorovateli. V takovém případě vzroste na chvíli viditelnost satelitu, který se stane nejjasnějším objektem na obloze. V době úplňku je však viditelnost satelitu nedosažitelná. Chcete-li vědět, kdy budou záblesky nad našim územím tak zde
kdy IRIDIUM.